Riksak nas dovezl az pred komplex ZCH-nejsvetejsi to misto Sikhskeho nabozenstvi. Samotny chram obklopuje jezero. Predvstupem jsme ulozili boty a dostali kovovou placku s cislem. Bosky pres kanal, jak do koupaliste, jsme s omytyma nohama kraceli po schodech, kdyz tu nas zadrzel dozorce s kopim, ze si musim dat ksilt dozadu a Petr hleda neco na hlavu. Nakonec je to igelitovy pytlik, ostepar je spokojen.

Fotit se muze jen z mramoroveho chodniku okolo.

Dvoupodlazni mramorovy chram uprostred jezera je pristupny po lavce.

Dozorci po par lidech pousteji dovnitr. Nastesti fronta neni dlouha, jsme tu brzo, ale slunicko zacina palit, proto je i pred mostem hadrovy zastineni, kde posedavaji sikhove a debatuji. Poutnici nabidnou dozorcum pri vstupu sladky testovity prasad /kupuje se pred mostem/, ti si vezmou pulku a pri odchodu daji zas kazdemu navstevnikovi kousicek. Toho jsme se nezucastnili.  Uvnitr hraji a zpivaji nazivo cely den dva umelci, pripada nam to porad stejny dokola.

Na zlatou ban bylo udajne pouzito 100kg zlata.

Vsechny sikhske chramy maji spolecnou kuchyn. Dobrovolnici pripravuji capati. Pozorujem dve zenstiny jak placaj testo, vali a hazeji na velky plech pod kterym se topi. Dlouhym pohrabacem mistrne otaci a rychle upeceny placky hazi za sebe na zem. Prichazi velmi osuntely chlapik, slape po teplych plackach/asi mu je zima na nohy/ a rovna je do stosu. Kdyz je vsechny pozbiral a ohral se odchazi je rozdavat stravnikum. Ti sedi v rade na zemi a sporadane cekaji az neco dostanou. Denne se tu naji pry az 30000 lidi.

Ivo.