BIGTER
Uz cestou z hor v nas zrala myslenka okorenit zaver nasi cesty necim neobvyklym. Nebyl by napriklad problem jednim nocnim vlakem popojet kousek na jih pod Bombay na pobrezi indickeho oceanu a tam se trochu pod palmami na plazich s bilym piskem dat dohromady.
Kdyz uz jsme ale byli v Tharske pousti, nebylo jineho zbyti, nez trochu pojezdit velbloudy.

Doplnili jsme skupinu kanadanu se stejnym umyslem a ve stredu rano se vsichni sesli v Gamesh Camel Garage. Jeepy nas dopravily priblizne 30 km do pouste, kde uz velbloudari startovali svoje ore.

Tharska poust nas, neznalce, prekvapila mnozstvi, zelene.

Na kamenitych i piscitych planich jsou vsude kere a stromy akacii a kaktusu. A po zemi se casto plazi rostliny divokych melounu, na mistech se suchymi zbytky poustni travy se popasaji stadecka ovci.

Bez dlouheho cekani jsme nasedli na velbloudy a vyrazili. Skupina se zahy roztahla do dlouhe karavany. Velbloudi sli poslusne za sebou, nektery rychleji, jiny pomaleji.

Ivuv valach byl mensi meho hrebce. Ten vsechny ostatni velbloudy prevysoval nejmene o hlavu. Taky se jmenoval BIGTER.

Jizda na osedlanem velbloudu je "jiny kafe" nez na koni. Sedlova konstrukce ze dreva nebo zeleza (lepsi jsou z mosazi) se bohate obklada hounemi, ktere pak na noc slouzi jako luzka polozena do pisku. To ale jeste znasobi sirku velbloudiho hrbetu a hlavne bricha.

Velbloudi sedlo

V naruci to neni dite, jak je bezne, ale jehne!!
"Po par dnech jizdy s koleny daleko od sebe bychom byli pripraveni delat gymnasticky rozstep", komentoval Ivo situaci po prvnim sesednuti.

To bylo asi hned po dvou kilometrech jizdy u nekolika domu domorodcu. Dvorky jsou peclive zameteny a fasady barevne prave tak jako saty zen.

"Pracovni zaber" doklada vesele barvy uprostred nehostinne pouste

Na obed karavana pozdeji zastavila v akaciovem haji s jemnym piskem. Velbloudari odsedlavaji zvirata a nam pripravuji misto na odpocinek ve stinu.

Sami se pak pousti do vareni. Obedvame smazene crackery, varenou zeleninu a roti. Pije se indicky nebo cerny caj.

Porce zdraveho jidla

Na zaver je treba umyt nadobi a muzeme pokracovat.

voda na vareni !!
Samo myti nadobi "na sucho" pouze piskem a zjisteni, z jake vody se pro nas vari, nas nyni po peti tydnech v Indii uz z miry nevyvadi.

Najezeni, s napasenymi velbloudy, pokracujme pahorkatinou k mistu napajedla. Vsichni velbloudi se hrnou k vode a piji "ako tavy"!!

Slunce je nizko, kdyz se blizime k cili nasi cesty v dunach. Jsou videt uz z dali. Po dosazeni mista naseho nocniho taboriste nechavame zvirata opet jejich osetrovatelum a vydavame se do more pisku.

Pastva pro velbloudy

Duny tvori kopce ruzne velikosti a prikrosti svahu, nekde se sypkym, jinde s pomerne pevnym piskem.

Vitr na povrchu utvoril krasne vzory.

Vsichni chodi v dunach a hledaji ty nejlepsi zabery pro sve kamery.

Na zapad slunce dlouho necekame. Rude se za chvilku schovava za obzorem.

.... a Vladimir U. zasnene vzpomina na svoji Nadezdu K. ...........

Nachazim si jeste pred setmenim misto v doliku mezi dunami, dost daleko od vsech ostatnich. Hounemi vystylam pelech a prinasim svoji bagaz.

Vecerime uz za uplne tmy. Ivo pauziruje s vymluvou na plny zaludek (??!!??) Nasi "Bubaci" pripravili sabdzi (varene brambory na drobno s fazolemi a cizrnou v omacce), ryze, roti + chillies. Priborem je vlastni ruka (POZOR!! PRAVA!! Leva slouzi k utirani zadku!!) Jidlo bylo exkluzivni, bilym jsem trojim pridanim chillies nasbiral zelene body. (V Kanade to asi neznaji). Caj mi pak az do "postele" prinesl osobne sam vedouci vypravy, Mr.Singh.

Pred nami je ted uz jen noc. Noc v dunach na pousti! Na nocni obloze dominuje Orion, temer uplne ticho jen z dalky tlumene doplnuji zvonky velbloudu.

Do stejneho ticha se probouzime rano. Noc byla chladna, takze odlozene mikiny a spacaky po rozlouceni s Himalajemi prisly vhod. Tak jako kazdy den zde v Radjasthanu, tak ani tady v pousti jsme si nenechali ujit zapad a vychod slunce. Vychod sam tady byl velkolepou prehlidkou nastupu noveho dne velkym oranzovym sluncem, ktere delalo pozadi sloupum vetrnych elektraren daleko v pousti. Po snidani vyrazime na znovuosedlanych velbloudech na non-stop cestu zpet. Hodiny sezeni v sedle velblouda nas v sedacich partiich a stehnech bolestive poznamenava, obcasny velbloudi cval navic zauzlovava nase vnitrnosti a zkousi nas z udrzeni stability v sedle.
Zpet jsme pred polednem. Tesime se do sprchy a na ciste pradlo. Pak uz jen sbalit a vydat se na posledni cestu vlakem do cile nasi cesty a mista odletu domu, do Delhi.